Kateřina Lavrjuk
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1253x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
Kateřina Lavrjuk
Dětem k vánocům...3
Tak... a tady je ta poslední. Prosím přečtěte si můj článek "Dětem k vánocům...", první díl. Pokusila jsem se vysvětlit, odkud pohádky jsou a pro koho. Mámy a tátové, hodně štěstí, úspěchů, radosti a sil - ať se vám daří :)))
Kateřina Lavrjuk
Dětem k vánocům...2
Posílám do světa druhou pohádku... Pro ty z vás, kteří netušíte, oč běží, mám jediné doporučení - hledejte můj první článek "Dětem k vánocům...". Hodně štěstí, bavte se a užívejte si společně dětství vašich ratolestí, ty roky utečou, jako voda horským potokem...
Kateřina Lavrjuk
Dětem k vánocům...
Blížící se vánoce dělají nejednomu vrásku na čele - co těm dětem... Je to už pěkných pár let, kdy jsem opravdu neřešila co nakoupím, protože nebylo téměř za co. Z té doby, kdy člověk spal pár hodin denně, si výrazně pamatuji každovečerní dilema, kdy se děti dožadovaly pohádky na dobrou noc, ovšem téměř všechny byly k nepoužití - totiž příliš dlouhé. A tak jsem začala pohádky vymýšlet, aby ta banda dala pokoj a já přitom neryla nosem v knížce, když jsem potřebovala včas spát:)
Kateřina Lavrjuk
Popůlnoční
Kdykoli usedám k pracovnímu stolu, odsunuji stranou hromady papírů, stohy kreseb a náčrtů svojí dcery. Není tu moc místo, všude je všechno a i to se občas zdá přetékat v podivných vlnách na podlahu pod stůl, na židli a dál k oknu. Jednou snad přijdu domů a ta vlna se povalí otevřeným oknem spolu s hudbou dolů ulicí k mostům, bude padat do řeky a v podivných vírech bude mizet dál a dál až kamsi za moře. Až ten den přijde, bude to první den nejpodivnějších příhod nového života, zrození inspirace v otevřeném prostoru nekonečných možností a ticha bez jediného zvuku...
Kateřina Lavrjuk
Single bez předsudků
Být single není až tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nejde totiž a priori o to, že jedinci žijí sami, ale o náhled, který si společnost vytvořila jako odpověď na otázku "Proč?" žijí sami. A věřte, být single, znamená leccos ustát...
Kateřina Lavrjuk
Drží vás ex .. pod vodou?
Setkání s našimi "bývalkami" není vždycky jednoduché. Obvykle se odehrává z nějakého důležitého důvodu a leckdy je provázeno vysokým napětím, za které by se nemusel stydět ani ČEZ. Sejít se s někým, koho jsme se rozhodli ze svého života odbourat, odstranit, vystnadit, vymazat nebo kdo totéž provedl nám, to se rovná stoupnout si znovu na dělící čáru - a obstát.
Kateřina Lavrjuk
Zasloužený single
Jsme opravdu tak nároční ve svých vztazích, že se nedokážeme vejít do života toho druhého? A proč ten druhý neustále působí trable nám? Kdykoli se zamyslím nad vztahy, které vytváříme ve svém životě, snažím se porozumět nejen tomu, co děláme, ale i proč to děláme. Dost často objevuji věci směšné a legrační (především u sebe), ale i trochu smutné a neutěšené. Co je pro mne podstatné, vždy jsou svázány s konkrétním člověkem. Takže na otázku "proč se mi to děje?" jsem se nikdy nesetkala s odpovědí typu: "spadlo to tak z nebe".
Kateřina Lavrjuk
Dětství za komančů
Kdykoli se ve vzpomínkách vracím do dětství, ať už z jakéhokoli důvodu, vzpomenu na dědečka. Vybaví se mi stavení v Modřanech, které stálo na mokré louce, bylo nízké a dobře polovina té louky byla naše zahrada. Vzadu u plotu rostly a kvetly divizny, děda sekal trávu a babička opatrně otrhávala kvítka divizen, aby nezamáčkla včeličku.
Kateřina Lavrjuk
Náš standard
Nedávno jsem se setkala se zajímavým článkem: "Se vohol, ne, ty dekadentní medvědice!", který najdete zde. Přivedl mě k myšlence, jak je vlastně nastavená naše společnost, odkud se berou pohledy a názory, vnímané jako společenská norma a jak vytváříme to, co můžeme nazvat společenské trendy.
Kateřina Lavrjuk
Jak strávit svoje ex....?
Moje zkušenosti jako ex...manželky/přítelkyně jsou různorodé. Každý, kdo se někdy s někým rozešel, má své ex... a je ex... pro někoho dalšího. V životě hledáme partnera, abychom sdíleli své soukromí a potvrzovali tak svou existenci. Hledáme odpovědi, laskavost, podporu a snažíme se totéž nabídnout - tak, jak to známe, jak nám zkušenosti umožňují.
Kateřina Lavrjuk
Jednou ... na dvou židlích
Kdykoliv jsem odjížděla ze své první domácnosti, kterou jsem obývala s dětmi, do té druhé, kterou jsem sdílela s přítelem, měla jsem bezmála tiky. Nedělní odpoledne, kdy jsem dožehlovala prádlo, vytírala poslední kousek podlahy. Vypráno, navařeno. Mají podepsané úkoly? Mají tohle a tamto? Ještě ve dveřích jsem se musela přesvědčit, že nic nechybí.
Kateřina Lavrjuk
Pohádka pro třetí koleno
Moje babička se jmenovala Růženka. Moje maminka se jmenovala taky Růženka. Dostala to jméno po ní. To aby nezmizelo z rodiny, až babička zemře a poletí jako andělé do Nebe. Babička už je v Nebi, takže na Zemi už zůstala Růženka jen jedna.
Kateřina Lavrjuk
Není nám 40 a nikdo nás nechce..
..tohle si nalepím na násadu od smetáku a půjdu se podívat na úřad práce. Sejde se nás tam hned celá řada. Maminy od rodin, co máme děti těsně před nebo už na střední škole. Pomalu bychom mohli založit vlastní diskuzní fórum. Seznam doporučení "..a byla jste už..?" by nebral konce. Vypadá to, že jsme už všude byly, všechno zkusily a v podstatě jsme k ničemu.
Kateřina Lavrjuk
Jsem jako vítr..
Jsem jako vítr, který cítím v obličeji. Zdálky poznám jaro. Podzim v konečcích prstů, jeho první zašimrání v nose v půlce srpna.
Kateřina Lavrjuk
Křížením pracovního pohovoru a dortu ... boty?
To datum se tvářilo nejdřív nevinně, bíle se culilo z diáře a opakuji, naprosto ničím nepřipomínalo vyjímečný den. Bylo to zoufale obyčejné pondělí, kdy rozvezu členy rodiny do práce/školy/na praxi, vyřídím, co je k jednání ve městě, zajdu něco slupnout do zdravé výživy a odpoledne všechny vyzvednu, odvezu domů, nakrmím, vyzkouším a podepíšu a večer proboha, hlavně v klidu!, se uložím.
Kateřina Lavrjuk
Chci místo!
Ten večer jsem pomalu klimbala v posteli, v hlavě poslední mžitky ze školení logistů. Přítel už spal. Čtyři sta kilometrů od sebe, psali jsme si, co kdo večeří. Pak volal: " To naložené kuřecí maso na zítra mám usmažit?" Pomalu jsem diktovala omáčku. Dětem jsem doma navařila zvlášť, byly pod "speciálním dohledem". Třídenní školení mě separovalo mimo domov, kde jsem bydlela s dětmi, i mimo můj-druhý-domov, který jsem občas sdílela s přítelem.
Kateřina Lavrjuk
Jiný svět
Snad nikdy nezapomenu na tu mrazivou,, zasněženou noc. Vstávali jsme v půl páté a v chalupě bylo tak chladno, že sotva jsem vylezla z postele, rozdrkotaly se mi zuby. Oheň samozřejmě vyhasl. Obyčejná kamna na dřevo, byť úplně uzavřená, vyhořela tak za dvě hodiny. Nezatápěj, ohřejeme se u našich. Nabalila jsem se do svetrů, nazula teplé boty a vyšla ven. Vítr si hrál s prašanem a sčesával ho ze střech, sypal dvůr i zahradu a spršku mi dopřál za krk. Opatrně jsem sešla mramorové schůdky, pár kroky přešla dvorek a zaklepala u protějších dveří. Svítilo se. Otevřel tatínek. Pojď dovnitř. V kuchyni u rodičů bylo teplo, staří vstávali časně. Tatínek měl na hlavě beranici a vyšel v kožíšku pro dřevo do kůlny. Maminka se právě přezouvala z bačkor do vysokých, teplých bot. To je bída, tahle zima. Postavila přede mne hrnek s kávou. Pij, ať máš sílu. Bude se těžko chodit. Tolik sněhu.
Kateřina Lavrjuk
Když zemře jeden z rodičů
Byli jsme ještě malí, když se to stalo. Maminka zůstala sama. Chtěli jsme to změnit. Chtěli jsme pomoct, ale byli jsme děti. Spousty snů a předsevzetí vzaly za své. Jak ohraničit bolest a zklamání z vlastních selhání, když chybí zkušenosti téměř se vším. Vyrůstat s pocitem, že jsem zklamal, protože jsem nedokázal nahradit ztrátu člověka, který zemřel. Že dávám tak málo radosti za tolik, tolik starostí.
Kateřina Lavrjuk
Stěhování
K nejtěžším rozhodnutím v životě rodiny, kdekoli na světě, předpokládám, patří rozhodnutí se přestěhovat. Je krásné se stěhovat s vědomím, že „se jde do lepšího“. Větší byt, nový dům, manželství, to všechno s sebou nese příslib budoucnosti, kvůli které stojí za to tuhle patálii přestát. Smutek doprovází stěhování, kde člověk zůstal sám v příliš velkém bytě nebo kde se stěhuje s vědomím, že síly už na všechno nestačí. Někdo se stěhuje za prací. Když vidíte, že neuživíte rodinu někde na konci světa, a nechcete se odloučit jeden od druhého, nemáte na vybranou..
Kateřina Lavrjuk
Když bůh vymyslel ženu
Stát u linky v kuchyni a péct dvě hodiny bůček, který se sní za dvacet minut. Žehlit hory prádla a najít je zpátky v koši na vyprání. Když bůh vymyslel ženu, musel mít víc, než smysl pro humor.
| předchozí | 1 2 | další |
